Air Astana se mi jako společnost vždycky moc líbila. Už jsme s nimi letěli v roce 2013 z Almaty přes Astanu do Kyzyl Ordy, nyní jsme absolvovali let Kyzyl Orda - Almaty. Air Astana byla založena v roce 2001, nyní létá do 64 destinací a má flotilu 31 letadel. Největší letadlo je Boeing 767, kterých mají tři kusy. Objednané mají i Dreamlinery, ty by měly do flotily přibýt v roce 2019. Společnost pravidelně vyhrává v anketě Skytrax v kategorii Nejlepší letecká společnost v Centrální Asii a Indii. Vede ji od roku 2005 Brit Peter Foster a dá se říci, že ji dostal na západní úroveň.

Mapa destinací Air Astany

Peter Foster si ceny Skytrax létá přebírat osobně. I letos vyhráli.

To bylo docela zajímavé. Sledovala jsem vývoj cen přes ruský vyhledávač Aviasales.ru a kazašský Tickets.kz. Nejprve stály letenky cca 1600 Kč, pak se na Aviasales.ru zdražily na 3900 Kč, na Tickets.kz byly pořád za 1600 Kč. Tak jsme je radši koupili (cca dva a půl měsíce před odletem). Asi druhý den se zdražily i tam. Zkusila jsem naklikat letenky i přímo na webu Air Astany, ale tam jsem se na tuto cenu dostala jen v případě, že jsem před výběrem letů zvolila možnost, že jsem "resident of Kazakhstan". Na zmíněných letenkových vyhledávačích tato možnost nebyla a kdybych byla nehledala na webu aerolinky, ani bych nevěděla, že něco takového je. Známe tyto případy z Jižní Ameriky, kde mají speciální tarify jen pro místní, které si nemohou koupit cizinci, byť to zkouší obcházet všelijak, že platí přes někoho místního jeho platební kartou a podobně.
Abych tedy byla z obliga, že jsem si vědomě koupila tarif pro rezidenty Kazachstánu, provedla jsem booking přes server Tickets.kz, kde žádná volba rezident nerezident nebyla. Vyplnila jsem tam naše české pasy a u jednoho jsem se uklikla v roku narození. Po vystavení letenek jsem jim tedy ještě napsala mail se žádostí o opravu pasu v rezervaci, kam jsem přiložila scan českého pasu, kdy už by mě na to museli upozornit, že mám tarif pro místní a to se nestalo. Jen mi odpověděli, že datum narození opravili a šmytec. Kompletní podmínky tarifu jsem si zobrazila přes náš rezervační systém v práci a o tom, že by byl jen pro místní, tam není nikde ani slovo. Jediná podobná restrikce byla, že to musí být ticketováno na stocku Air Astany, což bylo. Nicméně, jsem si to radši vytiskla sebou, abych se když tak mohla na letišti dohadovat.
Šlo totiž o to, že v daný den letí z Kyzyl Ordy do Astany jen dva přímé lety, z toho jeden už v poledne, což se nám nehodilo a byl předpoklad, že se ze startu rakety budou tímto spojením vracet do Almaty všichni. Pokud by nás odmítli na "rezidentní" tarif přepravit, dost těžko by jsme večer sháněli náhradní spojení a hlavně jsme měli další program v Almatě.  

Přijeli jsme na letiště Kyzyl Orda.

Parkoviště je prázdné.

Když jsme přijížděli, odlétal Antonov 24. Nyní už zbývají pouze dva odlety, jeden do Astany, druhý do Almaty.

Většina spolucestujících co letěla, byli také na Baikonuru.

Letištní hala je malá a není tam místo k sezení pro všechny.

Toalety.

Tak počkáme na schodech.

Odbavení. Váha je tu asi hodně dlouho.

Máme Gopro kameru připnutou na rameni, ale pán nás odhalil a nakonec nám do ní ještě zamával.

Klasika ve Střední Asii. Po odbavení se jde k někomu, kdo má mapku seatingu letadla a na ní propiskou odškrtává cestující podle míst, kteří už prošli.

Růžové trenýrky.

Gate.

Z okna vidíme místní exponáty.

Nahoře je prostornější hala. Je tu wifi.

Restaurace je obsazena cizinci, vracejícími se z Baikonuru.

Výhled z okna.

Tentokrát už máme místa u okénka.

Nakládka a vykládka zavazadel.

Boarding začíná.

Jedeme autobusy.

Naše letadlo v západu slunce.

Vždycky pustili pár lidí a pak to stopli, aby se nastupovalo postupně.

Letiště je vymetené.

Spolucestující.

Vítejte na palubě!

Business class.

Jedeme na start.

Zpět v čase.

Dostali jsme bonbony.

Letušky byly milé a příjemné.

Bezpečnostní intrukce.

Natáčíme.

Kyzyl Orda shora.

Let trvá něco málo přes hodinu, ale i tak vyjely letušky se servisem.

Na to, jak je to krátký let, je ta nabídka naprosto luxusní.

Dostali jsme papírovou krabičku.

V krabičce byl sendvič, džus a crackry.

A ještě teplý a studený nápoj.

Na krabičkách reklama na sociální sítě Air Astany, které sleduji a jsou pravidelně aktualizovány.

Interiér sendviče.

Let byl plný do posledního místa.

Letušky nás požádali o vyplnění dotazníku spokojenosti se službami.

Byli jsme maximálně spokojeni, poměr cena/služba je naprosto vynikající a tak jsme jim to tam napsali.

A jsme skoro v Almaty.

Almaty.

Dasvidánija!

A jsme v Almaty.

Let s Air Astanou byl příjemný zážitek. Za ty peníze, co jsme zaplatili za letenku, jsme dostali na hodinu a půl dlouhém letu servis, jaký nedávají aerolinky v USA ani na šestihodinovém letu. Letadlo bylo moderní, svačina dobrá, posádka příjemná, letělo se na čas. Co víc si za nějakých 1600 Kč přát?